Život na farmě-The Farm

Když se řekne farma, každý si představí něco jiného.

Většinu z nás napadají slova jako život na samotě, brzké vstávání a práce od rána do večera.
Jen málokoho však napadne spojit slovo farma s místem klidu, odpočinku a dobré nálady.

S místem, ve kterém je prostor pro seberealizaci, sebevyjádření a zastavení.

Prostor pro to být sám sebou a cítit se dobře.

Jednou jsem někde četla citát: “Psi nejsou celým našim životem, ale díky nim je náš život úplný.”

Tady to zřejmě dobře vědí. Už na příjezdové cestě pejsci spokojeně s hlasitým štěkotem a vrtícím ocasem vítají každého nového návštěvníka.

Navigace Vám hlásí tu známou větu: ,,Jste v cíli.“ Telefon ukazuje, že nemáte žádný signál. Díky nekončícím serpentýnám, po kterých jste sjížděli téměř hodinu bez známek nějaké civilizace či čerpací stanice vidíte s hlasitým štěkotem přibíhající psí smečku ještě rozmazaně a Vaše pocity jsou v tu chvíli smíšené.

Welcome to the farm!

Kolem dokola se rozprostírají malé skromné huty pro dobrovolníky, kteří zůstávají a pracují.
Je nutno podotknout, že nikdo nikam nespěchá – místo nerudného supervizora kolem dokola běhá jeden z místních týpků v batikovaném tričku bez bot a neustále Vám opakuje: ,,Jestli chceš můžeš přestat. Práci si musíš hlavně užívat!“

Po dobu celého ,,pracovního nasazení´´ hrají chillovací písničky a ve chvíli kdy začne pršet místo reakcí, které jsou nám tolik vlastní – on sám vesele pokračuje v činnosti. ,,Ty můžeš samozřejmě přestat jestli chceš!“ Běhá mezi kapkami deště a volá na celé kolo.

,,Přichází jaro!“

Na Novém Zélandu je aprílové počasí prakticky na denní bázi. Po příjezdu si rychle zvyknete. Během dvaceti minut je nad hlavami všech zase sluníčko a po necelých třech hodinách práce nechávají všichni spoluúčastníci práci tak jak to leží a běží a jde se na surf!

Zahradničení, vaření, práce kolem domu, práce se zvířaty.

Pro každého se něco najde!

Důležité je chuť a odhodlání.

Pozitivní smýšlení a energie jsou nakažlivé.

A tak možná právě to, je důvod proč si na tomto magickém místě spoustu lidí prodlouží pobyt na delší dobu než původně plánovali.

,, Když nám pomůžeš, můžeš tu zůstat.´´

Tak zvaný woofing neboli práce za ubytování a jídlo je všude ve světě velice oblíbenou formou jak při dlouhodobějším cestování najít vhodný balanc mezi prací a užíváním si volnočasových aktivit.

Jako dobrovolník nikdy nepracujete osm hodin denně a tak můžete nejen trénovat angličtinu s ostatními podobně nastavenými lidmi, se kterými právě táhnete takříkajíc za jeden provaz, ale ještě zbyde dostatek volného času například na sport nebo relax v přírodě.

Vybrat si ze škály všech dostupných možností není jednoduché. A tak zkrátka čas od času nezbyde nic jiného než cestovatelské plány trochu odsunout a zůstat v tomhle chillu o trochu déle.

Surfování
Plachtění
Kayaking
Paddleboarding
Nádherné pláže v dosahu několika minut
Závody na motorkách okolo resortu
Jízda na koních
Jóga kurzy
Nahrávací studio
Prostory pro oslavy jako jsou například narozeniny
Sauna
Klidné místo pro meditaci a rituály
a mnoho dalšího

Večer, když člověk ulehá do jedné z těch skromných dřevěných hut hodně přemýšlí.
Nejsou tito lidé šťastnější?

Díky srovnání, kterému se po delší době na tomto místě dostává, se postupně do mysli začíná vkrádat otázka, zda opravdu potřebujeme drahá auta a značkové oblečení. Díky honbě za všemi těmi věcmi, o kterých se mylně domníváme, že je potřebujeme, trávíme svůj čas v korporátech a děláme práci, která nás nebaví.

Postupně se sami dostáváme do začarovaných kruhů a tak si myslím, že bychom se od těchto lidí kteří žijí ,, jednoduchým´´ způsobem života měli hodně co učit.

Celý prostor je vlastně ubytováním pro backpackery, odpočinkovým letoviskem pro místní maorské obyvatele a farmou, kde se žije normální, běžný, rutinní pracovní život.

Jak se jim podařilo tohle skloubit dohromady?

Každý dělá něco.

Samozřejmě to co ho baví.

A tak ten kdo se stará o krávy nemá na starost penzion a naopak.

Farma jako taková se nachází na druhé straně silnice.

Zatímco místo pro hosty je pod záštitou páru mladých a srdečných lidí s jedním dobrodružným malým raubířem, farmu má pod palcem Mike.

Člověk, který miluje svou práci a zvířata.

,,Tady není žádný chill´´.

Tady se opravdu pracuje.

Krávy potřebují každý den nakrmit, vykydat a podojit, přesto vlak prostě nejede.

Dojení krav se pro mě tak stalo jedním z významných momentů. Výborně jsme se u toho pobavili a pod Mikovým dozorem jsme to všichni bez újmy zvládli.

Rozhodně si odnáším zjištění, že dojení není vůbec jednoduché.

Celá tahle rodina si říká hippies family.

Bez bot a v roztrhaných džínách tu chodí kde kdo.

Úsměv na tváři je poznávací znamení.

Protože podobné přitahuje podobné, nedivím se, že optimisticky nastavení jedinci si tohle místo zamilují.

A proč taky ne.
Cestování si máme hlavně užít.
A kdo může říct, že žil třeba dva měsíce s hippies family?

Stala jsem se na krátký čas součástí chodu trochu jiné domácnosti, než na kterou jsme my doma zvyklí.

Znamená to, že jsem mohla dočerpat energii na krásném místě v kruhu lidí, kteří jsou otevření a zastávají ty správné lidské hodnoty.

Záleží jen na tobě, jaký způsob cestování volíš.

Času, který jsem strávila na farmě rozhodně nelituji.

Ráda vzpomínám na chladné večery, kdy jsme sedávali kolem krbu a povídali si.
,, Když budeš na svých cestách na Zélandu smutná, můžeš se vrátit ,,domů´´ říká mi Hiki poslední slova na rozloučenou a já vím, co tím myslí.

Vážím si toho.

Zatlačuji slzu a nasedám do auta.

Nový Zéland je nádherná země a čas, který tu máme je omezený. Je škoda zůstávat pouze na jednom jediném místě.

Rozhodla jsem se jít vstříc naproti novým výzvám, zážitkům a příležitostem.

Díky za to, že můžu

Andrea Doláková